GEO - Nový pohled na náš svět

Egypt

Chrám Amenhotepa III., díl 2

Co strážily Memnonovy kolosy

egypt I 1

Egyptští dělníci řetězem pomalu táhnou vzhůru zhruba 180 centimetrů vysokou sochu. Pokřikují na sebe krátké povely: „Iftah aleik!“ („Přitáhni to k sobě!“) „Ahsan qeda.“ („Tak je to lepší.“) Teprve když socha o půl hodiny později volně visí pod třínožkou kladkostroje, začínají být hlučnější. „Irfa! Irfa! Hat el-arabijja!“ („Nahoru! Nahoru! Přivez káru!“) Opatrně spouštějí bohyni na nízký vozík. Dvanáct mužů se před ním opírá do lan, López Marcos a další čtyři se do bahnem zmazaného nálezu opřou zezadu. Škubnutí – a kára se rozjede.
Muži opatrně převážejí sochu bohyně s lidskou postavou a slunečním diskem na lví hlavě do dvora zhruba padesát metrů vzdálené restaurátorské dílny, jediné pevné budovy na okraji vykopávek. Hned dopoledne sochu od zbytků jílu a vápna očistí specialistka na konzervaci černého granitu.
Při vykopávkách zde archeologové našli zatím přes osmdesát velkých úlomků i celých soch bohyně

Sachmet

egypt I 2

A každá je jiná. Většinou je bohyně zobrazena sedící, někdy ve stoje. Drobnější rozdíly se ukáží až při podrobnějším pozorování, například v ozdobách, jaké sochaři vytesali do kamenného roucha Sachmet.
Ve svatostánku kdysi mohlo stát až čtyřicet více než osmimetrových kolosálních soch krále, kromě toho přes tisíc figurálních zobrazení bohů ve zvířecí i lidské podobě, mezi nimi hroch z bílého alabastru téměř v životní velikosti, stejně jako alabastrová krokodýlí sfinga, napůl lev, napůl ještěr – umělecká díla, jaká dosud nebyla nalezena nikde jinde.
Země na Nilu zažívá ve 14. století př. n. l. zlatou éru. Od dob Thutmose III. je říše faraonů vedoucí mocností ve východním Středozemí. Když v roce 1388 př. n. l. na trůn nastoupí Amenhotep III., pravnuk krále válečníka, zdědí impérium sahající od severu Sýrie až ke čtvrtému nilskému kataraktu.

Nilské záplavy

zemi spolehlivě přinášejí bohatou úrodu. Obchodní lodě se plaví do přístavů na východě Středozemního moře. Fajánsové plakety se jménem Amenhotepa III., jakési etikety posílaných darů, se dodnes objevují na mnoha místech na pobřeží Egejského moře. Faraon si spojeneckými svazky moudře pojišťuje vztahy s orientálními velkoříšemi a městskými knížaty Sýrie a Palestiny – části korespondence k tomuto tématu se dochovaly na hliněných tabulkách s klínovým písmem.
Ve svých dopisech oslovují velkokrálové z východu Amenhotepa III. „můj bratře“. Vazalové naproti tomu vyjadřují svůj respekt oslovením „mé slunce, můj pane“. Dopisy opakovaně projednávají diplomatické sňatky, jimiž Amenhotep III. posiluje přátelské vztahy a současně zdůrazňuje vedoucí postavení Egypta. Pokračování

  • Přidat záložku ke stránce:
  • Firefox
  • IE
  • del.icio.us
  • Mister Wong
  • Yahoo MyWeb
  • Taggle
  • Google
GEO International