GEO - Nový pohled na náš svět

Oceán

V hlubinách Radža Ampat

strana_96_97

Čekal, dokud noc rozprostřená nad zálivem neztlumila zvuky deštného pralesa a nesmazala barvy útesu. Dokud se obrys naší lodi nerozplynul v soumraku a voda, pevnina, palmy a skalní útesy nezmizely v temnotě. Teprve pak Mark Erdmann skočil a já ho následoval.
U pobřeží ostrova Misool, asi dvanáct metrů pod hladinou moře, putují po útesu světelné paprsky našich reflektorů. V temné vodě dosvítí na několik délek paží, na okamžik se v jejich záři vyloupnou z temnoty korály rohovitky, kolonie mořských hub a v korálové houštině probudí ploskozubce a havýše.
Zatímco se potápíme stále hlouběji, proplouvají kolem stíny rybích hejn a mraků planktonu – strašidelné přeludy, které dávají pouze mlhavě tušit, jací další tvorové v tomto tajemném vesmíru nepozorovatelně krouží.
Na okraji útesu nás čekají nevyzpytatelné proudy. Zdejší vody jsou pověstné nenadálým přílivem a odlivem a záludnými vodními víry, které přicházejí z ničeho nic. Potápěče mohou zatáhnout na volné moře – nebo ještě hůř, do hloubky. Mark Erdmann ovšem odhodlaně míří podle kompasu na jihovýchod, přímo ke svahu, na němž útes ústí do volného oceánu. Je na lovu, hledá dosud nepopsané obyvatele moře - ryby, korýše, jedovaté hlemýždě a žravé krakatice s noční aktivitou. Nic by ho nepotěšilo více, než kdyby nalezl neznámého ústonožce nebo dosud přehlédnutý poddruh žraloka a zdokumentoval je pomocí videokamery ve prospěch vědy.
Věhlasný biolog se opájí touto představou již mnoho let a postupem času se sám stal jakýmsi vlastním poddruhem. Kolegové mu říkají „ryba lapená v lidském těle“. Již dva roky je odpovědný za program Západní Papua ochranářské organizace Conservation International. Ve vodě stráví více než 500 hodin ročně.
Pro Erdmanna je neprobádanost oceánu výzva. Ve snaze pokořit ji podstupuje i taková rizika, která nedovolují chyby. Rád a často se potápí v noci, často sám, do hloubek 50 metrů a více – a nejraději na útesech, kde před ním ještě nikdo nebyl.
Erdmann odhaduje, že doposud bylo vědecky popsáno nejvýše 20 procent všech živočichů a rostlin obývajících Rudé moře a Tichý oceán. A věří, že nikde neexistuje tak velká naděje na obohacení těchto dosud útržkovitých znalostí, jako právě zde – v osamělé ostrovní říši Radža Ampat u západního pobřeží Nové Guineje, na okraji indonéské provincie Irian Jaya Barat.
Už několik dní se pohybujeme po tomto jedinečném souostroví. V labyrintu více než 600 ostrovů, které – rozeseté na ploše moře o velikosti Dánska – vyčnívají z klidné, tyrkysově modré vody jako vrcholky zatopeného pohoří, s kužely, věžemi a horskými hřbety, stvořenými z bizarních vápencových skal rozrušených větrem, přílivem a odlivem, na nichž deštný les bují často až k pobřeží.
Monzun přináší několik měsíců trvající deště a vodu bohatou na živiny vytahují z hloubky šelfu mocné mořské proudy jak z Indického, tak z Tichého oceánu. Je to obojživelný, lidmi pouze řídce obydlený svět. Nad skalami krouží orel mořský v souběžném letu s mantami klouzajícími pod hladinou. Na odumřelých větvích, které vyčnívají z pobřeží do vody, se uchycují korálnatci a sasanky. Ve stínu převislých pandánových stromů, fíkovníků a palem vyrůstají mladé ryby. Mořský svět podporují i samotní stromoví obři na vyšších svazích. Jejich kořeny filtrují dešťovou vodu, zpevňují usazeniny, a chrání tak útesy před pohřbením v písku a štěrkových lavinách.
Poklady moře zde zůstaly vědě donedávna utajeny. Teprve v roce 2001 pronikla jedna výzkumná expedice ke korálovým útesům souostroví – a vynesla z hlubin na světlo senzační objevy. Během pouhých 15 dnů určili biologové téměř 1 000 druhů ryb, k tomu 699 druhů měkkýšů (včetně plžů, mlžů a hlavonožců rodu Cephalophoda). Napočítali 456 druhů korálů – daleko více, než lze najít v celém Karibiku nebo na Velkém bariérovém útesu u pobřeží Austrálie.
„Vypadá to,“ prohlásil Mark Erdmann na počátku naší cesty, „jako bychom měli co do činění s druhově nejbohatší oblastí světového oceánu. Představuje vrchol stvoření v oceánu.” Expedice naplánovaná časopisem GEO pod vedením Erdmanna si stanovila cíl: Během ani ne dvou týdnů chceme s týmem osmi vědců, doprovázeným fotografem Timem Lamanem a mnou, prozkoumat hojnost života korálových útesů v oblasti moře od Radža Ampat po pevninské pobřeží Nové Guineje, kde se ještě nikdo nepotápěl. Spojili se kvůli tomu odborníci čtyř národů. Od Conservation International jsou u toho kromě Američana Marka Erdmanna ještě dva indonéští odborníci na želvy, Ketut Sarjana Putra a Amalie Firman, dále pak Chris Rotinsulu, mladý mořský ekolog ze Sulawesi. Molekulárně biologickými otázkami druhové rozmanitosti se zabývá německý populační genetik Marc Kochzius a jeho indonéský kolega Agus Nuryanto. A tým by nebyl kompletní bez odborníka na ryby Gerryhpa Allena (65). Je to ichtyolog Západoaustralského muzea a v oblasti Radža Ampat provedl průzkumnou expedici již v roce 2001. Tentokrát ho doprovází jeho syn Mark (32), doktorand Univerzity v Perthu, který provede odhad biomasy rybích hejn v různých zátokách a vyvodí z něj priority pro návrh ochrany zdejší přírody. Všichni přicestovali z veliké dálky, aby se setkali na palubě Shakti, starobylého škuneru „pinisi“ o délce 32 metrů, jenž si GEO pronajalo jako expediční loď. A na dobývání hlubin se řádně vyzbrojili. Mark Erdmann a Gerry Allen nesou dlouhé harpuny a podběráky, plastikové injekční stříkačky plné hřebíčkového oleje, který omámí obzvláště pozoruhodné mořské tvory tak, aby se dali odchytit. Genetici mají u sebe pinzety, nože a nůžky, ale i dlouhé řetězy uzavíratelných plastových trubiček, do nichž sbírají vzorky tkání ryb, mořských hvězdic a obrovských mlžů. Allen mladší na druhou stranu potřebuje jen tabulku na psaní pod vodou a dvě role měřicího pásma. Tím vytyčí části útesu v různých hloubkách a odhadne velikost rybích hejn, které jimi proplouvají.

  • Přidat záložku ke stránce:
  • Firefox
  • IE
  • del.icio.us
  • Mister Wong
  • Yahoo MyWeb
  • Taggle
  • Google
GEO International