GEO - Nový pohled na náš svět

Opice

Záhada červených lebek

68_69_opice

Na hladině kalného jezírka pod korunami palem se krátce mihl odraz prazvláštní hlavy. Primatolog Christoph Knogge a jeho asistent se už několik dní prodírají džunglí, po kolena v bahně. Obvykle jsou myšlenkami i pohledem vysoko v korunách stromů mezi objekty svého výzkumu. Tentokrát si ale ani Nestor Aspajoin, ani sám Knogge nevědí rady. Mají se nejdřív věnovat sedmimetrovému hadu, který se svíjí v bahně na březích jezírka? To jim ale unikne nositel tváře, zrcadlící se na vodní hladině. Anakonda, zcela ukrytá pod vrstvou bláta a zetlelého palmového listí, patrně čekala na úplně jinou kořist. Pod třicetimetrovým kmenem palmy aguaje, obtěžkaným až dvěma metrickými centy červených šupinatých plodů, se jistě brzy dočká kořisti. Plody, padající na zem, lákají hlodavce i kopytníky.
Vědci se uklidňují a věnují veškerou pozornost „své“ opici. Z koruny se ozývají podivuhodné skřeky. Mezi širokými listy vykukují ohnivě rudé hlavy. Nelze přehlédnout mohutné boule na holém čele. Bezvousé tváře dokreslují dojem vyčerpaných, věkem scvrklých lidských hlav či přímo groteskně zbarvených umrlčích lebek. Přitom jsou tito tvorové, pokrytí svítivou oranžovo-červenou chomáčovitou srstí, zdraví jako rybička. Christoph Knogge z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí v německém Lipsku o tom ví své. V rezervaci Lago Preto zkoumá sociální vtahy ve skupinách jednoho z nejpodivuhodnějších primátů na světě – uakariho šarlatolícího. Zoologové řadí tyto neobvyklé primáty o velikosti kočky do příbuzenstva chvostanů. Poddruh uakari šarlatolícího žije v nevelké oblasti ohraničené tokem Amazonky, mezi břehy Rio Ucayali a Rio Yavarí. Poslední strana čtyřúhelníku přibližně kopíruje hranici mezi Peru a Brazílií. Příliš se toho o nich neví. Dokonce ani, co přesně značí názvy Uakari a Cacajao. Oba termíny mají svůj původ v dávno zaniklých indiánských dialektech. Popisovala legračně znějící slova extravagantní zevnějšek červených ďáblíků, tak jak později činily moderní jazyky?
V BRAZÍLII JIM ŘÍKAJÍ macaco inglês – anglické opice. Snad že kaučukoví baroni z minulých století měli vlivem horka a nadměrné konzumace ginu podobnou barvu obličeje. První Evropané, kteří s dosti nekalými úmysly vstupovali na horkou jihoamerickou půdu, byli určitě podobně spálení od slunce. Španělští misionáři, autoři prvních novodobých záznamů o místní přírodě, si s vymýšlením názvu ani nedali práci. Uakari šarlatolící pojmenovali „ošklivé opice“.
Nezvyklá genetická výbava uakariů šarlatolících dává primatologům nespočetné náměty k výzkumu. Někteří primáti Nového světa mají chápavý ocas, který používají při akrobatickém pohybu v korunách pralesních velikánů jako plnohodnotnou pátou končetinu.
Jak to, že uakari šarlatolící mají pouhý pahýl, chvost, a přesto se v korunách stromů pohybují stejně lehce? Proč mají jasně rudou srst, zářící v zelené záplavě na kilometry daleko? A koho má odstrašovat hrozivá holá lebka?

  • Přidat záložku ke stránce:
  • Firefox
  • IE
  • del.icio.us
  • Mister Wong
  • Yahoo MyWeb
  • Taggle
  • Google
GEO International