GEO - Nový pohled na náš svět

Housenice čínská

Živé zlato z Himálaje

Malý houbař

Na výpravě za živým zlatem

„Děti mají nejlepší oči,“ říkají staří himálajští horalové. Když se tisíce rodin vydávají na každoroční pouť do velehor, děti u toho proto nemohou scházet. Všichni šplhají po strmých svazích v honbě za zvláštním útvarem: houbou housenicí čínskou a jejím hostitelem. Údajně zvyšuje potenci a posiluje zdraví.

Text a foto: Eric Valli

Houba, která stoupá do hlavy. Nejprve můrám, na jejichž larvách cizopasí, a pak lidem, kteří si od ní slibují blahobyt, zdraví a potenci. Housenice čínská (Cordyceps sinensis) roste ve vysokohorských oblastech Himálaje. Na trhu si ji v některých letech cení nad zlato.
Vidina zisku zlákala na výpravu i Prema Basneta. Rolník z okresu Dolpa na severozápadě Nepálu se přidal k davům, které každý rok náhle jako na povel podlehnou „houbařské“ posedlosti.
Každý rok se tak vesnice na nepálských, tibetských, bhútánských a čínských náhorních plošinách vyprázdní. Školy a úřady zavřou, i buddhistické kláštery působí jako po vymření. Často zůstanou doma jen starci a matky novorozenců. Už pouhá představa hrsti plné housenice čínské, příbuzné smržům, houževnatcům jedlým (šitake) a liškám, vybudí horaly k úplnému stěhování národů.
Domovinu Prema Basneta, okres Dolpa, oddělují od zbytku Nepálu mohutné horské hradby. Okres platí za vyhlášenou „houbařskou“ lokalitu. V sezoně Prem s celým příbuzenstvem pročesává holé svahy nad hranicí 3 500 metrů. V hlubokém předklonu postupuje hlemýždím tempem, pohledem pročesává centimetr po centimetru chomáče trávy. Výhled mu ztěžuje pára, stoupající od úst – teplota dosahuje pouze minus deset stupňů, fouká suchý vítr.
Náhle se uprostřed kroku zastaví. U nohou mu v horské trávě trčí hnědý, možná pět centimetrů vysoký útvar, připomínající klíčící cibulku. I v předklonu musel Prem Basnet vynaložit všechny svou pozornost, aby rozeznal tmavou kyjovitou plodnici. Rozzářil se mu obličej: „Yartsa gunbu!“
Výraz společný pro nepálštinu i tibetštinu lze volně přeložit jako „zimní červ z letní trávy“. Překupníci si od zákazníků nechají za jeden gram himálajského pokladu v přepočtu platit kolem 600 korun. Vysoká cena odráží pověst housenice jako posilujícího prostředku – a především jako afrodiziaka. „Ze všech podivuhodných pozemských radostí je právě chtíč esencí všech smyslových požitků,“ zapsal si už v 15. století jistý tibetský lékař. Jako první pro housenici použil název yartsa gunbu a houbu oslavoval jako nepřekonatelný elixír sexuální vášně a výkonnosti.
Opatrně, pouze s pomocí malého nožíku a ukazováčků, Prem Basnet vyhrabává nález ze země a ukazuje mi ho v otevřené dlani.
„Bu“, jak horalové yartsa gunbu přezdívají, nevypadá zrovna vábně. Znalci, pravda, oceňují její nasládlou vůni po oříšcích. Tenká plodnice končí slupkou housenky, ze které se původně měla vylíhnout můra z čeledi hrotnokřídlecovitých. Vědomí, jak zvláštní zakroucený útvar vznikl, chuťové buňky také příliš nepovzbudí. Houba totiž prorazí do hostitelského organismu jako vetřelec a pomalu ho zcela ovládne.KOMPLETNÍ DIASHOW

1 - 2 - 3 - 4 - 5 > »
  • Přidat záložku ke stránce:
  • Firefox
  • IE
  • del.icio.us
  • Mister Wong
  • Yahoo MyWeb
  • Taggle
  • Google
GEO International