GEO - Nový pohled na náš svět
Copan005

Nevyužívaný kus asfaltu, vyhrazený pro příjezd požárníků, tvoří jedinou hranici mezi džunglí velkoměsta a přísným, pokutami a téměř špionážními praktikami udržovaným pořádkem ve zvlněném obytném kolosu. „Když si nedáme pozor,“ strachuje se Severino, „budou se tu brzy povalovat žebráci, děti z ulice si tu začnou hrát jak na pískovišti a prostitutky močit v průchodech.“
Dnes ráno je ale všechno klidné. Křivky budovy začínají vystupovat z ranního šera, přesně podle přání mistra Niemeyera: lehce, jako hudba.
Severino sjíždí jedním z 20 výtahů do podzemí. 221 parkovacích míst, všechna vyhrazena pro blok D, šeptá Severino. Samé zahraniční značky, pancéřované mercedesy, arogantní hummery.
Každé patro bloku D tvoří pouhé dva čtyřpokojové byty o výměře 216 metrů čtverečních.
Bloky A, B, C a E obývají majitelé dýchavičných, v Brazílii vyrobených vozítek značky Ford a Volkswagen. „Tady v Copanu neděláme žádné rozdíly,“ ujišťuje Severino. „Kdo dodržuje pravidla, dočká se dobrého zacházení.“ V místnosti bez oken, kde se schází personál, už syčí kávovar. Většina ze 104 zaměstnanců, kteří tu tráví přestávky, pochází stejně jako sám šéf ze severovýchodu země.
Ze své rolnické minulosti si zachovali zvyk dopřát si odpolední spánek. Ve vedlejší místnosti je proto napnuta řada houpacích sítí.
V 19 letech Severino přišel z Paraiby, v Copanu získal první zaměstnání. Sedm let uklízel výtahy, pět let dělal vrátného. Stihnul si i dodělat základní školu, naučil se číst a psát. Teď, ve 32 letech, vede celý tým.
V sedm hodin nastoupila do služby ranní směna. Severino rozděluje mýdlo (300 litrů denně) a dezinfekci (100 litrů), také ostře páchnoucí tekutinu, která má holuby odradit od znečišťování slunečních clon, podtrhujících křivku budovy. Jako plástve se betonové pruhy široké 1,45 metru a vysoké deset centimetrů vinou kolem celé budovy.
Pak vyjede výtahem na střešní terasu. Kontroluje obří vodojem, který obyvatele Copanu denně zásobuje 600 000 litry vody. Mává Ellaine, která si tu odbývá osamělou službu. Závratný pohled do nekonečných dálav města ji zřejmě nechává zcela chladnou.

Copan004

Pracovnice městské dopravní správy tu sleduje dopravní ruch v propastech všude okolo, sleduje viadukt klenoucí se nad centrem, který jako ventil ulevuje přetížené silniční síti. V osm hodin Ellaine hlásí: „Provoz na viaduktu hladký!“
Početné výpadovky si město odneslo jako suvenýr ze 70. let, kdy São Paulo znovu hledalo svou tvář. Průmysl tehdy utekl na periférii, největší firmy přesídlily na Avenidu Paulista, později ještě dál na jih na Avenidu Beriini, stále na útěku před dopravním kolapsem.
Copan se stal symbolem úpadku centra, promítačka v kině vyhasla, obchody na galerii zůstaly prázdné. A nová odvětví − obchod s drogami a prostituce, náhle oživující centrum města, v babylonu průchodů a předsálí našla ideální úkryt.

O znovuzrození Copanu ČTĚTE DÁL na stránkách GEA 12/2009!

« < 1 - 2 - 3
  • Přidat záložku ke stránce:
  • Firefox
  • IE
  • del.icio.us
  • Mister Wong
  • Yahoo MyWeb
  • Taggle
  • Google
GEO International