Ženy v uniformách

Může být na světě mír?

Když policie v liberijském Kapitale Monrovia zastaví podezřelého řidiče, zažije překvapený výtečník hotový div: Zatímco jsou cestující prohledáváni, zda u sebe nemají zbraně nebo drogy, hledí do hlavní samopalů pořádkových sil OSN, které používají nejen neprůstřelné vesty, ale i oční stíny nebo rtěnku.
103 Indek paramilitantního elitního útvaru tvoří první jednotku modrých helem Organizace spojených národů složenou výhradně z žen. Vede ji Seema Dhundiaová, 40letá matka dvou dětí. Místem jejího nasazení je jedno z nejhorších a nejnebezpečnějších míst světa.
14 let občanské války Libérii zruinovalo. Není tu tekoucí voda a elektřina vede jen do několika málo ulic hlavního města Monrovia.
Ellen Johnson-Sirleafová, zvolená po zatčení diktátora Charlese Taylora v roce 2006 prezidentkou, o svém traumatizovaném lidu říká: V občanské válce přišlo o život 250 000 Liberijců, pravděpodobně více než polovina všech žen byla znásilněna a přes 10 000 dětských vojáků, kteří zabíjeli napumpovaní drogami, se musí resocializovat.
Jednotka Seemy Dhundiaové je signálem změny. Nová liberijská prezidentka, první svobodně zvolená v Africe, sází při obnově země na ženy: Nejdůležitější ministerstva svěřila právě jim - šéfkou policie je žena a poradci OSN mají do budoucna školit více uchazeček o službu u policie.
„My girls“, moje děvčata - uklouzne velitelce Dhundii při jednom rozhovoru. Hned se ale opravuje: Moje jednotka je složená z profesionálů. Mnohé z žen byly nasazeny ve válečné oblasti Kašmíru. Jsou ženy pro zabezpečení míru vhodnější? „Snad ano,“ váhá Dhundia, „možná mají ženy přirozený sklon k umírňování.“ Jedním dechem ale dodává: „Máme silný mandát!“ A také jasná pravidla: V případě nebezpečí se střílí.

Autor: GEO