Sametová revoluce 1989
KDO, NE-LI MY? KDY, NE-LI DNES?
KONCEM 80. LET lidé víceméně izolovaně přežívali každý ve svém mikrosvětě v srdci Evropy. Nesměli prakticky cestovat. Byli permanentně pod dohledem tajné policie, stranických orgánů a sítí udavačů. Potraviny byly sice levné, ale vázlo zásobování. V lékárnách se sice neplatily poplatky, ale zato tam nebyly léky. Pod heslem: „Kdo nekrade, okrádá rodinu“ vzkvétala šedá ekonomika, korupce a nikdo už nevěřil ani frázím o socialistické morálce, další pětiletce, a už vůbec ne o vybudování komunistického ráje. Zvrhlí a zkorumpovaní představitelé strany a vlády byli ztělesněním politického, ekonomického i morálního úpadku režimu. Přesto si ani radikální odpůrci režimu ještě počátkem podzimu 1989 nedovedli ani v nejdivočejších snech představit, jak moc zásadní bude valící se vlna občanských nepokojů a změn.
K 50. výročí smrti Jana Opletala, následných manifestací a jejich brutálního potlačení nacistickými okupanty ze 17. listopadu 1939 byla na Albertov svolána vzpomínková manifestace. Občanská neposlušnost a aktivita nezávislých hnutí proti komunistickému režimu se radikálně stupňovaly od počátku roku, jenže s nimi rostla i tvrdost reakce policejních Sborů národní bezpečnosti (SNB) a polovojenských Lidových milic (LM). Nezávislí studentští vůdci původně plánovali pochod do centra Prahy. Leták s názvem Vezmi si s sebou květinu vyzýval k účasti na tryzně slovy: „Nechceme jen pietně vzpomínat…, ale chceme se přihlásit k ideálům svobody a pravdy, za něž účastnící obětovali své životy. Neboť i dnes jsou tyto ideály vážně ohroženy a my se nechceme dát zahanbit svými vysokoškolskými kolegy, kteří za ně před 50 lety odvážně vystoupili.“ Pod tlakem Socialistického svazu mládeže (SSM) akci ale nakonec raději omezili na pochod z pražského Albertova na Vyšehrad, povolený příslušným Obvodním národním výborem na Praze 2. Zúčastnili se ho členové SSM, akademičtí funkcionáři, pedagogové a pamětníci událostí z roku 1939. Někteří radikální studenti dokonce akci bojkotovali právě proto, že byla pořádaná SSM. Nejméně 15 000 účastníků si připomenulo před budovou patologického ústavu na Albertově Opletalův odkaz. Po projevech JUDr. Šárky, pamětníka událostí roku 1939, profesora Katětova z Akademie věd, zastupujícího Klub nezávislé inteligence, studenta Jaskmanického za SSM a Martina Klímy z Nezávislého svazu studentstva se průvod vydal po 17. hodině na vyšehradský Slavín k hrobu Karla Hynka Máchy.
DISENT - PETICE - DEMONSTRACE
Autor: Eva Novotná
|
